Belfort – Medový hrad | ceskycestovatel.cz

Hrad Belfort s erby rodů Reifer a Concini

Za opravdovou perlu co do přírodních krás i historických památek lze bez nadsázky považovat italský region Trentino, kde se slovy klasiků „snoubí velkolepost horských štítů s dramaty lidských dějin“. Malebná údolí lemují hřebeny alpských a dolomitských velikánů a ze skalních ostrohů shlížejí velkolepé hrady a zámky, v minulosti střežící obchodní stezky a dnes jen tiše a důstojně sledující kolony turistů, proudících týden co týden do zdejších lyžařských středisek.

Velehorské panorama nad hradem Belfort

Jedním takovým středověkým skvostem, tyčícím se nad obcí Spormaggiore, je hrad Belfort. Dnes už z něho, pravdy, zbyly jen holé zdi s vysokou hranolovou věží nad vstupní bránou, ale kdysi to byla mocná pevnost, střežící od severu přístup do distriktu Andalo a Molveno.

Vznik hradu se datuje k roku 1311, kdy tyrolský hrabě Jindřich obdržel svolení s výstavbou obranné věže s přilehlými budovami na vrcholu Malgolo.

Ruiny hradu Belfort očima krajináře a erb rodu Pezzen-Altspaur

Za prvního doloženého majitele hradu je považován Jeremiáš z Tissone, který zastával úřad biskupského vikáře a v roce 1334 se po boku tridentského biskupa angažoval v bojích o majetky ve Val di Non. Po Jeremiášově předčasné smrti v roce 1339 přešel hrad do držení jeho potomků, kteří ho následně postoupili knížecímu rodu Thunů.

V polovině 14. století získal hrad Belfort do držení kapitán Nicholas Reifer, někdejší vykonavatel soudní moci. Reiferové měli hrad v držení až do roku 1415, kdy se ho úskokem a pomocí tajných intrik zmocnil Pietro Sporo (česky Petr Hrozný)…

Hrad Belfort v zimě s terči mstního lukostřeleckého oddílu

V následujících letech je hrad předmětem série pří a konfliktů, během nichž je dokonce Gaspard z rodu Reiferů na hradě uvězněn. Teprve po smrti Pietra Spora v roce 1424 přejde hrad do rukou vévody Fridricha a jeho prostřednictvím zpět do majetku Reiferů.

Ještě v roce 1429 však hrad získají Thunové a v roce 1450 znovu Reiferové. Ti v roce 1470 vymírají po meči a hrad přechází do vlastnictví rodu Neudeck, jehož členové postupně nabudou i další majetky a hrady v regionu jako Malosco, Wellenberg a Fragenstein.

Po smrti Victora Neudecka získal Belfort Bartolomeo Concini, který získal k Belfortu a souvisejícím majetkům klíč v podobě zástavní držby za zásluhy ve válce s Benátčany v roce 1478. V roce 1543 prodal Tobias Concini hrad za 4300 zlatých Leonardu Nogarolovi di Verona, ale tou dobou už je hrad ve velmi špatném stavu a rod Nogarola zde setrvá pouze dvě desetiletí. Poté přechází hrad do držení notáře Antonia Pezzena, rodáka z Brescie, která jej získal jako zástavní léno v roce 1607. Za jeho správy a správy jeho dědiců musel hrad projít významnou obnovou, neboť při dalším prodeji v roce 1642 vystoupala jeho cena na 24 900 zlatých.

Hrad se znakem regionu Trentino

Katastrofa přichází roku 1670, kdy hrad zpustoší ničivý požár. Tehdejší majitelé z rodu Saracini se rozhodnou hrad Belfort kompletně zrekonstruovat a proměnit jej ze středověké pevnosti v obyvatelné sídlo barokního střihu.

Hrad jako správní objekt vikáře a regionálního soudce ztratil definitivně svůj politický význam po přenesení regionální jurisdikce do Val di Non a sídla obou úřadů do staré radnice v obci Spormoaggiore ještě koncem 18. století a od té doby už jen chátral a pomalu, ale jistě se měnil ve zříceninu.

Belfort v létě

V majetku rodiny Saracini zůstal až do konce 20. století a teprve počátkem 90. let jej zakoupilo město Spormaggiore. Dnes je hrad Belfort díky své snadné dostupnosti (leží v těsné blízkosti silnice ze Spormaggiore do Andala) vyhledávanou turistickou atrakcí a zatímco v podhradí se postupně rozvíjejí zábavné aktivity (např. lukostřelba), těsném sousedství se můžete zásobit produkty vyhlášeného včelařství Apicoltura Castel Belfort, které se mimo jiné specializuje na medové produkty z jednodruhových rostlin.

R A T I N G

PŘÍSTUPNOST PAMÁTKY(pouze pro Tarzany a nebo i pro tělesně postižené)*	Naprosto ideální dostupnost s parkingem 50 m od objektu	*****
STAV ARCHITEKTONICKÉ PAMÁTKY: (od pastoušky po palác)	Staticky zajištěná zřícenina malebného hradu	**
INFORMAČNÍ SERVIS(aneb co chcete o dané památce vědět)	Vysloveně tragický	*
TURISTICKÉ ZÁZEMÍ(aneb jak velkou štanglí salámu se vybavit na cestu)	Přes silnici útulný restaurant s typicky italskou kuchyní	****