KEŇA: safari s riviérou

kenya-100(AFRIKA 2016) O tom, že je východní Afrika jedinečným rájem zvířat, věděli milovníci safari už z řad našich pradědečků. Tedy spíše těch z řad aristokracie, kteří se do tamních končin vydávali za loveckými trofejemi s nějakou tou lancasterkou v ruce. Ernst Hemmingway pak tento kout světa proslavil svou knihou Zelené pahorky Africké a film se v 60. letech přidal romantickým příběhem o lvici Else.

Dnešní milovníci safari už nechávají lancasterky doma, a za přírodními krásami kraje mezi Indickým oceánem a Viktoriiným jezerem se vydávají „vyzbrojeni“ nejrůznějšími olympusy, canony a nebo nikony. Do takové Keni přitom už nemíří jen kvůli úchvatným záběrům slonů, antilop nebo šelem, ale také za relaxem ve stínu palem na plážích „horkého“ Indiku.

*kenya-101Východoafrické pobřeží z paluby letadla

 Většina cestovatelských a turistických výprav do Keni začíná v Mombase. Toto starobylé město s pohnutou historií bylo kdysi centrem mombaského sultanátu, v 16. století ho ovládli Portugalci, kteří se zde během 17. a 18 století střídali u moci se sultány z Ománu, až zde nakonec vztyčili svůj Union Jack Britové. Ti také začali z Mombasy stavět do Nairobi železnici, kterou nechvalně „proslavili“ lidožraví lvi, ale jež na druhou stranu pomohla do nitra země přinést trochu civilizace.

kenya-102Hotelový resort v Malindi

 Nicméně v Mombase se zdrží zpravidla jen ostřílení cestovatelé, cestující po vlastní ose. Ti ostatní pak vezmou zavděk čtyřhodinovým pozemním tranzitem po druhé a zároveň poslední keňské „dálnici“ do některého z vyhlášených hotelových resortů na pobřeží Indického oceánu.

Zmíněná komunikace má s klasickou dálnicí, na jakou jsme zvyklí z Evropy, společný asfaltový povrch. Od ostatních keňských vozovek (ty si o asfaltu mohou nechat pouze zdát) ji naopak odlišuje poněkud širší profil umožňující vzájemné míjení motorových a jiných vozidel bez toho, že by jedno muselo zastavit nebo dokonce sjet do škarpy.

*kenya-103Africké St. Tropez: vlevo světoznámá modelka Naomi Campbell v Malindi a vpravo Malindi Beach

 Nejproslulejším keňským letoviskem je nepochybně Malindi, byť znalci vám řeknou, že například koupání a zejména potápění je mnohem lepší ve Watamu. Nejstarší keňské pobřežní město se dnes každopádně honosí označením „africké St. Tropez“. Svůj největší boom zažilo v 80. letech minulého století, kdy sem z Evropy před exekutory a soudní mocí houfně prchali původci nejrůznějších finančních havárií, a nebo tzv. neohippies, toužící po sladkém životě „nicnedělání“, jaký nabízejí země v podobě Keni, kde znají pouze jedno roční období, a to léto.

kenya-104 Trochu jiná tvář „afrického St. Tropez“ v podobě místního tržiště

 Dnes se Malindi, které i přes honosné označení město stále připomíná ze všeho nejvíc jen takovou trochu rozmáchlejší vesnici, těší hlavně pozornosti běžných turistů, ty české nevyjímaje. Nicméně i mezi těmito turisty můžete spatřit VIP klientelu. Ať už jde o politiky, byznysmeny a nebo osobnosti showbyznysu, kteří Malindi Beach využívají jako jeden ze čtyř vyhlášených resortů tzv. Miliardářského klubu (Billionaire club; další střediska klubu, jehož členy jsou například Bernie Ecclestone, Flavio Briatore a jeho manželka Elisabetta Gregoraci, Paris Hilton, Naomi Campbell a nebo někdejší španělský premiér José Maria Aznar, se nalézají v Porto Cervo, Istanbulu a Bodrumu). A to je to, co dělá z Malindi, kde jinak stále přetrvávají neuvěřitelné kontrasty mezi hotelovým komfortem uzavřených resortů a chudobou za jejich ploty, ono „africké St. Tropez“.

*

kenya-105Veřejnou dopravu obstarávají v Malindi buď mikrobusy a nebo populární taxikolky „tug-tug“ (na snímku vlevo), určené maximálně pro tři osoby; když je ale zájem, zvládne její řidič i dvojnásobnou „porci“

 V minulosti se sociální kontrasty mezi světem bílých návštěvníků nejen Keni, ale vůbec celé Afriky, a jejích domorodých obyvatel sváděly na kolonizátory. Jenže ti už odešli před více než půl stoletím a bída v uličkách Malindi stejně jako jiných měst a vesnic černého kontinentu je stále stejná. Někde dokonce ještě větší než za oněch koloniálních časů, kdy se zde budovaly přístavní terminály, železnice, silnice, letiště a nebo výnosné plantáže s kávovníky a čajovníky a s tím související zpracovatelské podniky. Od těch dob se například v Keni nepostavil ani jeden kilometr nové železnice a kromě oněch dvou „dálnic“ mezi Nairobi, Mombasou a Malindi se po asfaltu svezete jen v oněch dvou největších keňských městech Nairobi a Mombase.

Pravda, v době sucha taková prašná silnice zdejší první třídy unese i plně naložený kamión. Jenže běda, když přijde doba tropických dešťů. Pak jí neprojede ani tank.

kenya-106 Zatímco malí „školou povinní“ Keňané si moc vyskakovat nemohou, v hotelu vám personál za nevelký bakšiš ochotně skočí pro kokosový ořech i do koruny palmy; pak plodu odsekne špičku, zasune brčko a ještě ho ozdobí květinou

 Když se před nějakým tím desetiletím vehementně podporovalo v komunistické Evropě tzv. národně osvobozenecké hnutí, zhusta se přitom používalo připodobnění, jak nebozí černí obyvatelé úpí pod bičem bílých vykořisťovatelů. V Nilu i Zambezi od té doby proteklo setsakra vody, ale někoho, kdo by rozvíjel získané dovednosti a znárodněné podniky z koloniálních časů, aby jeden pohledal.

Místo toho se po cestách neustále houfují bosí Keňané od nezletilců až po dospělé a natahují k autokarům s turisty žebrající ruce. Kdo zde není, poprvé, má už připraveno něco po ruce. Pokud se do Keni teprve chystáte, zapomeňte ale na všelijaké vlaječky, propisky, pohlednice s Karlovým mostem a podobné nesmysly, ale vybavte se pečivem, sušenkami, čokoládou, prostě vším, co se dá konzumovat. A pokud zavítáte do ulic Malindi nebo jiného města, nedivte se, že s výjimkou personálu v turistických zařízeních, řidičů taxíků a autobusů, provozovatelů drobných technických služeb jako autoopraven či rybářů zde mnozí otcové rodin přenechávají práci a starost o živobytí spíše svým drahým polovičkám a jejich jedinou starostí je, jak bez větší fyzické či intelektuální námahy prolelkovat čas od slunka do slunka.

*kenya-108Vesnická škola západně od Národního parku Tsavo east se může „pochlubit“ docela bytelnou střechou a jednoduchým a přitom ekologickým větracím systémem; jinak pro přesnost: lavice u stěny slouží jako katedra učitele, žáci se musí spokojit s hliněnou podlahou; pokud není období dešťů a do školy nezatéká, není to prý žádný problém

 Přitom ne, že by zrovna Keňa patřila k těm nejchudším africkým zemím. Její hrubý domácí produkt je dokonce největší ve střední a východní Africe. Za tou nejhorší africkou chudobou byste museli někam do Středoafrické republiky, Čadu nebo Nigeru. Nicméně na relativně slušné životní úrovni si v Keni žije jen nepočetná městská menšina, zatímco milióny zejména venkovských obyvatel (v Keni je 75 procent obyvatel zaměstnáno v nízkoefektivním zemědělství) musí v průměru vyžít z necelého jednoho a čtvrt dolaru na den.

kenya-109 Těmhle dětem z vnitrozemí ještě chuť do vzdělání nechybí, ty z pobřeží už mají poněkud jiné „zájmy“

 Peníze na investice do vzdělání a nebo zlepšení infrastruktury by se nicméně našly. Kdeže tedy jsou? Pomineme-li proslulou africkou korupci, kdy si několik vyvolených mastí na účet národa kapsy, pak jsou to například neuvěřitelné výdaje na armádu!

Na ministra Stropnického by šly asi mrákoty, kdyby se mu doneslo, že keňská armáda má sice přibližně tolik příslušníků co ta česká – něco málo přes 24 tisíc, ale na její potřeby jde 5,3 procenta hrubého domácího produktu (!) a má ve stavu například 80 středních tanků a nebo 17 vlastních a nikoli vypůjčených nadzvukových stíhaček! Pro srovnání: český vojenský příspěvek z pohledu HDP je v současné době oproti tomu keňskému pětinový! Jen větší výkonnost a reálná částka v penězích činí toto srovnání snesitelnějším (Keňa vydává na armádu celkem 843 miliónů dolarů ročně, tedy polovinu toho co česká).

*kenya-112Malindi – to je především nekonečný oceán a mnohakilometrové písčité pláže

 Vraťme se ale do Malindi. Pokud se po safari nebo cachtání v oceánu, jehož teplota bývá v poledne v lednu až nesnesitelná (což je způsobeno zdejší mělkou vodou, která se rychle prohřívá), necháte v podvečer zavézt zdejší motorovou taxikolkou do centra, můžete se pokochat architektonickými půvaby jedné z nejvýznamnějších mešit na východoafrickém pobřeží a poté si zajít do vyhlášené kavárny KB Karen Blixen na Sloním plácku. Podnik nese jméno slavné dánské spisovatelky, která značnou část svého života spojila právě s Keňou a jejíž životní osudy zachytil oscarový film Vzpomínky na Afriku s Meryl Streepovou v hlavní roli.

kenya-111 K pobytu u moře patří neodmyslitelně ochutnávka mořských plodů; na pohled úžasné, na chuť ještě lepší, jen to obírání je trochu nimravé

 Za jednu ze tří nejlepších  restauraci ve městě pak mnozí považují podnik Baby Marrow, který se nachází nedaleko skalního výběžku nad mořem s pomníkem na počest slavného portugalského mořeplavce Vasco da Gamy. Zdejší kuchyně je vyhlášená rybami, mořskými plody a italskými specialitami, což ocení zejména zatvrzelí zastánci evropské kuchyně, kteří nemají důvěru k přílišným kulinářským experimentům jiných kontinentů. Na každý pád návštěvníci si zde absolutně nejvíc pochvalují naprosto jedinečnou atmosféru. A pokud si necháte něco doporučit, pak zkuste zdejšího „Napoleona“ v podobě obří pánve korýšů, nebo carpaccio z ryb, krevet a krabů…

*

kenya-113Mangrovníkový prales v Národním mořském parku Watamu

 Odvrácenou stranou Malindi jsou temné postranní uličky starého města, kterým je radno se obzvlášť po setměni raději vyhnout. Jednak zde místní veksláci provozují nelegální obchod s cizími měnami (podobně si koneckonců počínali tito „penězoměnci“ před listopadem 89 v naší domovině). A jednak by se zde vaše kapsy mohly stát nečekaně cílem všetečných prstů a případná obrana vůči tomuto kapesnímu „znárodňování“ by se vám nemusela vyplatit.

kenya-110V Malindi jsou místa (jako v případě tohoto zpola opuštěného tržiště), kde se necítíte ve své kůži nejen po setmění, ale ani ve dne

 Asi nejsmutnější tváří „afrického St. Tropez“ je však osada (dnes už spíše předměstí) Gongoni za řekou Sabaki. Ta je už delší čas nechvalně proslulá jako centrum zdejší dětské prostituce. Na jejím rozkvětu se přitom paradoxně podílí i turistický ruch, jinak zlatý důl pro keňský rozpočet. Jak říká ředitel zdejších dvou základních škol David Katana Masha, než by zdejší děti chodily do školy za „pomalým vzděláváním“, raději si na ulici vydělávají sexem „rychlé peníze“. A jako cenný zdroj příjmů pro vylepšení rodinného rozpočtu vnímají jejich chování i rodiče, z nichž mnozí je do těchto aktivit přímo nutí, takže pokusy o vymýcení tohoto špinavého byznysu se přes veškeré snahy míjí účinkem.

*

kenya-114Brána do ráje africké fauny

 Život Malindi je jinak úzce spjat s mořem. Sedm kilometrů pláží chrání impozantní korálový útes, který je domovem bohaté podmořské fauny a v neposlední řadě i zdrojem pestrého jídelníčku. Během období dešťů a ještě nějaký čas po jejich skončení sice zdejší dojem poněkud kazí žlutě zbarvené kalné vody řeky Sabaki, nicméně nedaleký, zhruba půl hodiny lodí vzdálený Národní mořský park Watamu představuje jeden z přírodních divů keňské přírody.  Zdejší potápění (nebo alespoň šnorchlování) v oblasti korálových útesů patří k nezapomenutelným zážitkům, stejně jako plavba ve vydlabaných kánoích napříč zdejším mangrovníkovým pralesem. Při troše štěstí můžete mezi  kořeny stromů spatřit asi čtvrtmetrovou obojživelnou rybu Periophthalmus barbarus (Lezec obojživelný; viz fotogalérie) z rodu hlaváčovitých, která se dokázala přizpůsobit jak životu pod vodou, tak na souši. A parádní zážitek vám přinese i výlet za delfíny, kteří se ve zdejším teplém moři ochotně předvádějí v početných houfech.

*

kenya-116Přesně tohle Keňu dělalo, dělá a bude dělat zaslíbenou zemí pro milovníky divoké přírody

 Během pobytu v Keni si samozřejmě nelze nechat ujít výlet do některého ze zdejších vyhlášených vnitrozemských národních parků. Keňa jich má celkem jedenadvacet, takže na návštěvu všech během jedné dovolené rychle zapomeňte. Když už, tak v případě, že oželíte relax u moře, budete rádi, když zvládnete alespoň dva.

*

kenya-118V Národním parku Tsavo zapomeňte na poučky z autoškoly, tady neplatí žádná přednost pro motorová vozidla ani přednost zprava

 Pravda, kdo nemá hluboko do kapsy, mohl by si cestování za krásami parků zrychlit a zpestřit prostřednictvím letecké společnosti Mombasa Air Safari. Ta svého času používala k těmto účelům dokonce dva české letouny L-410 Turbolet. Po havárii stroje 5Y-UVP v srpnu 2012, kdy čtyři lidé zahynuli, ale přešla na americké jednomotorové hornoplošníky Cessna Grand Caravan.

*

kenya-121Český Turbolet v barvách Mombasa Air Safari; v současnosti  byl tento typ nahrazen letouny americké provenience Cessna Grand Caravan

 Do nejbližšího parku (kromě již zmíněného mořského) Tsavo east je to pár set kilometrů, takže pokud zde chcete opravdu vidět a ulovit objektivem nějakou atraktivní zvířenu, nejde v žádném případě o jednodenní výlet.

Na druhou stranu vám zdejší park při troše štěstí nabídne tolik podívané, že si budete připadat jako Alenka v říši divů. Na návštěvníky jsou zde přitom obstojně zařízeni, takže vás do motorových přemisťovadel v podobě land roverů nebo mikrobusů naloží jen tolik, abyste měli dostatek pohodlí a nebyli ošizeni o jediný pohled, o jediný záběr. Také řidiči jsou patřičně proškoleni, takže s vámi kolem stáda žiraf nebo slonů neprofrčí sedmdesátkou, ale postojí, případně zacouvají a vůbec kopírují pohyb zvířat.

kenya-123Hostitelé z keňského národního parku Tsavo east

Tedy pokud o to sama zvířata stojí. S většinou těch velkých jako jsou sloni či žirafi, problém není. Dokonce ani se lvy, u nichž pomalu nevíte, jestli vás blahoskloně nepozvou na piknik ve stínu baobabu. Zato takoví gepardi jsou naopak vyhlášení svou ostražitostí a nedůvěřivosti, takže jejich snímků si rozhodně považujte.

Průvodci pak vedle zasvěceného komentáře dohlédnou na vaši bezpečnost a z vozidel vás vypustí pouze u řeky k pokoukání z bezpečné vzdálenosti na cachtající se hrochy. Nicméně i při veškeré snaze se může chybička vloudit a jedni takoví výletníci se letos v lednu kochali pohledem na dovádějící hrošiska netušíc, že za pouhých deset metrů vzdáleným křoviskem je má v merku krokodýl (viz fotogalérie). Chlapec naštěstí zřejmě držel polední siestu, takže mezi ním a návštěvníky parku nedošlo k žádnému nedorozumění…

*

kenya-122Tenhle módní střih se nikdy neokouká

 Množství, pestrost a koncentrace zdejší typické africké fauny je přitom vyhlášená. Navíc se vyznačuje i některými specifiky, jakým je například zdejší bezhřívnatý tsavský lev, jehož stavy v ekosystému Tsavo-Amboseli se pohybují kolem půl sedmé stovky. Známí jsou rovněž zdejší „červení“ sloni afričtí, kteří za své klaunské zbarvení vděčí zdejší výrazně červené půdě, kterou se posypávají na ochranu před sluncem a hmyzem. A k vidění ve své přirozené domovině jsou zde samozřejmě i žirafy, zebry Grévyho, buvoli, šakali pruhovaní, pes ušatý, levharti, gepardi tanzanští, paviáni žlutí, prasata bradavičnatá, nosorožci černí, dikobrazi, servalové, pštrosi, přímorožci, hyeny skvrnité a žíhané, damani, bezpočet druhů antilop a gazel a v neposlední řadě také ptáků, kterých zde žije na 500 druhů.

 Foto © Michal Kuník (2016)

Text © -CC-

Komentáře nejsou povoleny.