Knížení rezidence | ceskycestovatel.cz

Jsou hrady a zámky, které vás osloví svou monumentální architekturou. Dále jsou takové, které vás přitahují svými luxusními interiéry a bohatými uměleckými sbírkami, zbrojnicemi a loveckými trofejemi. A pak jsou tu ještě objekty, které na vás zapůsobí svou pohnutou historií. Absolutně nejlépe jsou na tom ovšem památky, které v sobě snoubí všechny tyto vlastnosti. A k takovým patří bezesporu zámek Sychrov u Liberce (turnovští by řekli u Turnova)…

Přitom to zase až tak jedinečný zámek není. Líbivá architektura je dílem romantizující novogotické přestavby (zatímco oko laika strne v němém úžasu, oko umělce strne v němé hrůze…) a nejzajímavější kapitoly jeho historie mají svůj původ až v relativně nedávném 19. století. Krom toho se jedná o zámek, který se vymyká českým tradicím a vnáší do české historie jakýsi cizorodý kosmopolitizující prvek (autor těchto řádků je kosmopolita srdcem i duší, proto ten parodizující tón…).

Musím přiznat, že na Sychrově mě vždy nejvíc interesovaly ty dějiny. Člověk, zrozený uprostřed bolševické totality, pro kterou svobodný pohyb občanů byl tím nejtěžším zločinem a pro jeho občany emigrace mnohdy nedostupným snem, byl zámek, kam se svého času uchýlil do emigrace před jinými dějinnými zvraty významný francouzský šlechtický rod Rohanů, jakýmsi zjevením.

Co to bylo za lidi, kteří emigrovali v nelogickém směru z civilizovaného západu na barbarský východ a o kterých vznikla legendární písnička Srdce jako kníže Rohan? Aby nedošlo k mýlce – za barbarský východ byly české a rakouské země považovány jaksi „odjakživa“, tedy nejen za bolševika. A proč neemigrovali třeba do Ameriky, do Nového světa, jako třeba taková Angelika…

Rohanové… V dětské mysli rod obestřený tajemstvím a mystikou, v dospělé mysli především hledání smyslu lidské existence a propojení (nechť mi Češi prominou) rakouských a francouzských dějin. Oni totiž Rohanové nebyli jediní, kdo reprezentovali francouzskou krev na rakouské (potažmo české) půdě.

Už krátce po Bílé hoře se v Rakousku a v Čechách usadil původem francouzský šlechtický rod Buquoyů. Karel Bonaventura Buqouy de Longueval patřil k největším vojevůdcům habsburských a ligistických vojsk na počátku třicetileté války a jakožto vrchní velitel císařského vojska patřil ke strůjcům bělohorské katastrofy. O půl století později za panování Karla VI. se stal největším z „Rakušanů“ další Francouz – maršál a princ Evžen Savojský. A naopak, dcery rakouských králů a císařů bývaly nejednou provdávány za francouzské krále (Anna Rakouská, Marie Antoinetta).

Po již zmíněné francouzské revoluci a napoleonské éře pak na zámku v Zákupech dlel svého času Napoleonův syn Orlík a v Praze pobýval největší z francouzských mistrů dvorních intrik – vévoda z Otranta, monsieur Joseph Fouché… Za revoluce poslanec konventu a za císařství ministr policie…

Počátky sychrovského zámku mají svůj počátek na konci 17. století. Tehdy si noví majitelé zdejšího panství Lamottové nechali na místě někdejšího poplužního dvoru postavit patrový barokní zámek s věží a parkem. V roce 1740 získali Sychrov Valdštejnové, a ti ho v roce 1820 prodali rakouskému podmaršálkovi Karlovi Alanovi Rohanovi.

Nazíráte-li na rod Rohanů optikou Sychrova, samozřejmě na vás zapůsobí šarm a elegance zámku a tudíž i jeho majitelů. Pokud jste však srdcem i duší revolucionáři, nemůžete opomenout fakt, že Rohanové patřili ve své vlasti k nejkonzervativnějším kruhům šlechty a církve. A konzervativec 18. století? Brrrr… Proč asi došlo k Velké francouzské revoluci a ke všem jejím excesům?

Rohanové patřili ke starým francouzským rodům. Pocházeli z Bretaně a byli spřízněni s mnoha evropskými vladařskými rody. K nejznámějším členům rodu patří Hercule Rohan (1569-1654) a jeho dcera, vévodkyně Marie de Chevreuse (1600-1679), která se v „mušketýrských“ dobách angažovala v intrikách proti králi a zejména kardinálu Richelieuovi a značnou část života proto strávila ve vyhnanství.

Další osobností z rodu Rohanů, která psala a „přepisovala“ dějiny, byl kardinál princ Louis René Eduard (1734-1803). V 70. letech 18. století působil jako mimořádný francouzský vyslanec ve Vídni, ale jeho jméno se stalo nechvalně proslulým zejména v souvislosti s tzv. náhrdelníkovou aférou…

Náhrdelník z jemně cizelovaného zlata, zdobený 2842 karáty nejkrásnějších modrobílých diamantů, který zhotovili dvorní klenotníci Charles August Bähmer a Paul Bassenge, byl původně určen pro madame Dubarry. Po smrti Ludvíka XV. Se však klenotníci domnívali, že jeho nástupce Ludvík XVI. obdaruje náhrdelníkem svou manželkou Marii Antoinettu. Jenže prázdná královská pokladna podobnou akvizici jaksi nedovolovala. Za této situace vstoupila do hry Jeanne de Alois Saint Rémy, hraběnka de La Motte. Vypracovala plán, jak se prostřednictvím záruky prince Rohana vůči klenotníkům zmocnit náhrdelníku. Předstírala silný vliv na královnu a Rohan se nechal přesvědčit, aby v únoru 1785 pozval klenotníky do jeho paláce, kde jim odevzdal smlouvu s přesně stanovenými podmínkami splacení. Šperk pak předal domnělému „královninu vyslanci“. Druhý den Jeanne a její společníci náhrdelník rozebrali a několik diamantů prodali. Podvod byl odhalen, když klenotníci žádali své peníze. Bylo nutno informovat krále a královnu. Ludvík XVI. Žádal přísné potrestání viníků. Kardinál Rohan byl 15. srpna 1785 na rozkaz krále zatčen ihned po slavnostní mši ve Versailles a uvězněn v Bastile. Teprve na přímluvu své rodiny a z rozhodnutí parlamentu byl v květnu následujícího roku propuštěn. Žil potom v ústraní a splácel dluh, který jeho rodina s konečnou platností vyrovnala až počátkem 19. století. Hlavní viníci byli potrestáni ztrátou veškerého majetku, Jeanne de La Motte ještě k mrskání a vypálení znamení zlodějky a k doživotnímu vězení, ze kterého se jí v roce 1787 podařilo uprchnout…

Prvními Rohany, kteří se usídlili v Čechách, se stali Jindřich Louis Marie Rohan (1745-1809) súolečně se svými syny Karlem Alainem, Ludvíkem Mériadekem Viktorem a Juliem Armandem, který měl za manželku kněžnu Kateřinu Zaháňskou. O postavení a vážnosti Rohanů v Rakousku přitom svědčí nejlépe skutečnost, že císař František I. uznal Jindřicha Louise Marie za rakouského knížete se všemi předcházejícími tituly a právy.

Rohanovská knížata byla rozvětvena na několik rodových linií a zakladatelem sychrovské se stal Karel Alain Rohan (1764-1836). Z jeho popudu bylo také započato s přestavbou sychrovského zámku na bohatě zařízené luxusní knížecí sídlo.

Dnešní podobu dal zámku kníže Kamil Rohan (1800-1892), za jehož éry byla severní část zámku přestavěna ve stylu romantické gotiky s typickou červenou omítkou. Na přestavbě zámku se přitom významnou měrou podílel knížecí architekt Josef Pruvot, jehož otec přišel s Rohany z Francie a oženil se s Češkou.

O reprezentativnosti Sychrova svědčí mimochodem i pobyt někdejšího francouzského krále Karla X. s vévodou z Angoulème a vévodou z Bordeaux v letech 1834-35. Zámek se může chlubit cennými obrazy, velkolepou knihovnou, čítající na 7000 svazků, a v neposlední řadě ukázkami špičkové řezbářské práce z dílny řezbáře Petra Buška – ať už v podobě nádherného vyřezávaného stropu v jídelně a nebo dřevěná vyřezávaná schodiště – jedno s lucernami ve vstupním sále a další točité. Ozdobou zámku je rovněž kaple, která vznikla v letech 1856-62 na místě původní barokní kaple. Do jejích sedmi oken jsou zasazenymalby Jana Zachariáše Quasta s výjevy Panny Marie a v kapli je rovněž umístěna mramorová socha křižáckého vojevůdce Gottfrieda z Bouillonu (1060-1100).

K sychrovskému zámku patří také anglický park o rozloze 23 hektarů. Byl založen v roce 1820 a za Kamila Rohana byl osazen vzácnými dřevinami z nejrůznějších koutů světa. V soupisech z let 1879-1880 je uváděno přes 300 druhů jehličnanů a přes 1500 druhů a forem stromu listnatých.

Dnes je zámek Sychrov celoročně přístupným památkovým objektem a na jeho expozici je vidět sympatický moderní přístup, který se snaží navodit dojem dodnes obydleného objektu. Díky tomu například v jídelně voní na stole vánočka, v pracovně stojí na stolku šálky s kávou a v kapli nechybí o Vánocích nazdobený stromek.

Zámek je samozřejmě opatřen velkokapacitním parkingem a občerstvovacím zázemím a představuje ideální cíl jak pro celodenní výlet z Prahy (k zámku vede odbočka z rychlostní komunikace), tak pro „odskočení si“ z blízkých Jizerek…

GALÉRIE: