Lago di Garda – východ

Garda

Půvabné rekreační středisko Garda leží v okouzlující zátoce na východním pobřeží Gardského jezera, z jihu orámované impozantním skalním hrotem Rocca (294 m) a ze severu úpatím horského masívu Monte Baldo. Jeho historie sahá až do neolitických časů a už za raného středověku zde nechal Karel Veliký vybudovat pevnost. Během středověku se Garda stala významným střediskem rybolovu a když v roce 1452 chtělo sdružení „Antichi Originari“ získat rybolovná práva, muselo za ně zaplatit 3075 dukátů. A protože nemělo po ruce tak velkou hotovost, musely údajně manželky členů sdružení rozprodat dokonce své šperky.

Útes Rocca při pohledu z nábřeží Gardy a malebná ulička v centru města

Postupný rozkvět města dodnes dokumentují dochované paláce jako Palazzo del Capitano, Palazzo Fregoso, Villa Albertini, Palazzo Carlotti, Palazzetto del Ponte, Villa Canossa aj. Dnes je Garda vyhledávaným turistickým střediskem, které zejména po setmění ožívá typickým italským nočním životem. Velkolepé pobřežní korzo se zaplní stovkami návštěvníků zdejších restaurantů a pokud si nevyberete včas vhodné místo, budete mít problém se vůbec někde usadit. Ti romantičtěji založení si pak mohou dopřát pěší výstup na vrchol Roccy, odkud shlíží na lidské hemžení poutní Madonna di Marciaga, a nebo výlet lodí na mys San Virgilio s čarokrásným výhledem na jezero.

Torri del Benaco

Torri del Benaco

Jedno z řady typických letovisek „Olivové riviéry“ na východním pobřeží jezera Garda. Už za římské epochy se mu pro četnost věží říkalo Castrium Turrium. Dnešní symbol letoviska – venkovské palácové sídlo se třemi věžemi – má však pozdější původ. V roce 1383 je nechal postavit Antonio della Scala a dnes je místem četných koncertů a kulturních akcí. S Torri del Benaco jsou spojena i dvě historické jména – v 15. století se zde narodil významný italský filosof a matematik Domizio Calderini a po 2. světové válce zde na sklonku svého života strávil údajně jedny z nejkrásnějších chvil francouzský prozaik a dramatik a nositel Nobelovy ceny André Gide.

Malcesine

Hrad Malcesine

Snad nejmalebnější letovisko na východogardské riviéře se zdaleka viditelnou lichoběžníkovou věží středověkého hradu. Malcesine se rozkládá na členitém návrší, připomínající istrijskou Rovinj a nabízející putování podobně křivolakými a pitoreskními uličkami se starobylými domy a paláci a výhledy na jezerní hladinu, lemovanou v této části už vysokými hřebeny hor.

Kdysi nevelká rybářská osada byla zpočátku ve správě veronského biskupa, ale později přešla pod vliv rodu Scaligerů, kteří zde ve 13. století vystavěli pevný hrad. V dalších letech vládli v Malcesině rody Viscontiů a Carrara a v letech 1351 až 1797 (do vpádu napoleonských vojsk) opanovali tuto část gardského pobřeží Benátčané.

V roce 1786 se zde léčil Goethe a dnes si sem jezdí léčit tělo i ducha tisíce turistů z celého světa. Kromě hradu stojí za návštěvu výstavní Palazzo del Capitano nedaleko přístavu, rezidence jakéhosi „jezerního guvernéra“ za časů Scaligerů i Benátčanů.

Radnice v Malcesine a pamětní deska, upomínající na zdejší pobyt Johanna Wolfganga Goetheho v září 1786

Malcesina je navíc východiskem pro výstup na horský hřeben Monte Baldo. Vede odtud jednak množství značených stezek a jednak moderní lanovka s rotujícími kabinkami (až do výšky 1780 m n.m.). Pro „výletníky“ je zde krátká procházka na vyhlídkové plateau, cestovatelé mají možnost nenáročné (ale rozhodně zajímavé a mimořádně fotogenické!) horské túry severním směrem na Monte Altissimo di Nago (2079 m n.m.) a nebo jižním na Punta Telegrafo (2200 mn.m.).

FOTOGALERIE:

12►

 © Ceskycestovatel.cz (2007)