Ohrožuje Severoatlantická aliance Rusko?

OHROŽUJE SEVEROATLANTICKÁ ALIANCE RUSKO?

aneb

Jak se historie opakuje

 Pokud zabrousíte na obrazovky ruských televizí a nebo internetové stránky a diskuse, dotované kremelskými rublíky, dříve či později musíte získat tísnivý pocit, že Rusko je ve smrtelném ohrožení. Severoatlantická aliance v čele se Spojenými státy se zjevně snaží sevřít tu nebohou zemi do kleští a zmocnit se jejího bohatství.

Pročpak se Ruska všichni obávají už od carských dob? A pročpak se to Rusku i za éry Stalina či Putina tak líbilo a líbí? Karikatura z roku 1877 rozhodně nehýří nějakým politickým optimismem a spíše ukazuje, jaké „popularitě a oblíbenosti“ se dodnes neroformovaný (a dle soudu některých vzdělaných lidí tak jako tak nereformovatelný) režim těšil už před půldruhým stoletím

Pomineme-li otázku, o jaké bohatství by tak asi mohlo jít – o jantarovou komnatu přišli Rusové už za války a jejich vědeckotechnický potenciál je s výjimkou zbrojení stále tak nějak na úrovni ruchadla bratří Veverkových, zůstává snad jedině ropa a plyn. Jenže ty si Evropa a Amerika dokážou opatřit jinde, jinak a bez konfliktu s Kremlem. Ostatně byl to právě prodej ropy a plynu do EU, který živil nenasytný ruský erár a pomáhal mu během posledních deseti let navyšovat vojenský rozpočet do obludných rozměrů, zatímco ten eurounijní (včetně českého) balancoval a stále balancuje nad hranicí vůbec nějaké vojenské udržitelnosti (rozuměj obranyschopnosti). Jediný, kdo tady pořád haraší zbraněmi a nejrůznějšími výhrůžkami včetně použití jaderných zbraní je jurodivý ruský medvěd.

 Nicméně slova se mluví jako když voda teče a někdo může stejně setrvat u pocitu, že se Rusku křivdí. Že všude kolem Ruska jsou samí nepřátelé z řad NATO – rozuměj potencionální agresoři jako Estonsko, Lotyšsko nebo Litva – a nebo aliancí ponoukaní provokatéři jako Gruzie nebo Ukrajina. A nebo Finsko, které si nedávno dovolilo svrhnout dokonce cosi hlubiných náloží na ponorku, jejíž posádka se pod hladinou Baltu věnovala naprosto nevinnému odchytu akvarijních rybiček. A že se tak stalo ve finských výsostných vodách? No, a co? Když se ty rybičky nechtěly nechat chytit, tak jsme za nimi museli holt popojet…

Mapka, znázorňující smrtelné ohrožení nacistického Německa ze strany proradného Československa v roce 1937; na mapce stojí za pozornost, že československé bombardéry měly ohrožovat i Východní Prusko; že by přitom ale musely narušit vzdušný prostor Polska nebylo zřejmě z propagandistického hlediska zajímavé, ostatně Hitlerova luftwaffe a nebo Putinovy strategické bombardéry se takovými prkotinami také nezabývaly a nezabývají

Jenže o podobném ohrožení svými sousedy vytrubovala do světa už před více než půl stoletím jiná mocnost, která zbrojila, vyhrožovala a zabírání cizího území vydávala za „právo na životní prostor“. Podobně, jako když dnešní Kreml hovoří v případě Krymu o „nápravě historické křivdy“.

A zákeřná hrozba ze strany Československa trvala i poté, co se ho podařilo po anšlusu Rakouska a po okrájení jeho pohraničí mnichovským diktátem na podzim 1938 sevřít do smrtících kleští; nepřátelé se jen rojili a agresivní choutky Prahy, Paříže či Londýna (dnes jestřábů z Wall Sreetu – pro posluchače rádia Sputnik „Vóóól Strýtu“) podrývaly úsilí pana A.H. o nastolení všeobecného míru a blahobytu (samozřejmě pod jeho vedením). Zdroj: Školní atlas dějin (Historischer schul-atlas) německých dětí z roku 1939. Jak asi vypadá současný historický atlas ruských dětí? Kolika krvežíznivým nepřátelům bude potřeba se ještě „ubránit“ a kolik „historických křivd“ bude podle něho asi ještě nutné „napravit“?!

 Také ona mocnost, v jejímž čele stál lidem vzývaný a kultem opředený vůdce, se opírala o nejpočetnější armádu evropského kontinentu, která v letech 1939-1941 smetla vše, co jí stálo v cestě (s výjimkou bitvy o Anglii). Armádu, která pořádala monstrózní vojenské přehlídky síly a chlubila se nejmodernější bojovou technikou. Armádu mocnosti, která však současně vedla lživou a zákeřnou propagandu proti svým sousedům včetně tehdejšího Československa. Ne, Československo nesmělo vytvářet dojem oběti, ale obraz nebezpečné hrozby a krvelačného uzurpátora, pronásledujícího německy mluvící menšinu, které v nejvyšším stupni zoufalství nezbylo než volání po „návratu do Říše“!

Pokud vám to něco připomíná, jako například volání obyvatel Krymu po „návratu do Ruska“ a nebo vytváření „fašistického“ a „banderovského“ obrazu Pobaltí a Ukrajiny a šíření zpráv o jejich utlačování rusky mluvící menšiny, jde nepochybně o podobnost čistě náhodnou…

O agresivních choutkám krvežíznivých Čechů se přitom v oné mocnosti s všemocným vůdcem v čele učili i děti ve školách. V jejich dějepisných atlasech se podobně jako na stránkách tisku objevovaly hrůzostrašné nákresy dosahu československých bombardérů, které se každou hodinou chystaly vymazat z povrchu zemského všechna ta krásná historická centra německé kultury a vzdělanosti.

Mapka ruského impéria, jak si ho někteří představují v roce 2053 (o připojení EU k Rusku ostatně mluví někteří středoevropští prezidenti – hlavně tedy jeden – už dnes, takže uvedený letopočet je možná zbytečně nadsazený); za pozornost stojí zelené území, označené jako Islámský chalífát; vzhledem k tomu, že mapka pochází z roku 2011, musel být v Rusku některý z tamních nacionalistů hotový jasnovidec, když použil název státního útvaru, který se vynořil na pomezí Sýrie a Iráku jako ta nejzrůdnější odnož islámského terorismu vyzbrojen ruskou vojenskou technikou a toto označení si zvolil až v červnu 2014!

 Že to hrozivé a odpudivé Československo mělo v porovnání s osmdesátimiliónovou Říší toliko čtrnáct miliónů obyvatel, mnohem menší armádu a docela jiné starosti, než agresi proti svému mnohonásobně většímu a silnějšímu sousedovi, bylo v očích propagandy naprosto irelevantní. Vytřeštěné oči davů, zhypnotizovaných „jejich neomylným“ vůdcem si žádné pochybnosti nepřipouštěly. A proč taky. Vždyť jejich vůdce ví všechno nejlépe, on je přece přímo předurčen určovat, co je a co není pravda, on je vyvolený…

Někteří lidé s oblibou hlásají, že kdo se nepoučil z historicky chyb a omylů, musí si je zopakovat. V té souvislosti se však nabízí ještě jiné varování: kdo neprohlédne faleš a přetvářku lživé propagandy, stává se jejím spolunástrojem!

 ©-CC-