PARAADRENALIN

Když chcete o něčem věrohodně psát nebo vyprávět, měli byste si to na vlastní kůži prožít. Cucat si historky z prstu dokáže každý, ale mít je podložené osobní zkušeností je něco, ale opravdu něco docela jiného. A protože  máme v současné době v naší knižní nabídce titul Špinavá válka, který líčí nasazení francouzských paradesantních jednotek v Alžírsku v letech 1954-1962, rozhodli jsme si vyzkoušet, co takový seskok, byť v tandemu, obnáší. Skáče se z výšky 4000 metrů, volným pádem míříte k zemi asi dvě minuty a dalších 5-6 minut klesáte s pomocí padáku, který vás bezpečně dopraví na matičku zem.

*Tak jdeme na to

A tak jsme poslední květnovou sobotu vyrazili na letiště v Příbrami, které patří už desítky let k největším parašutistickým střediskům u nás. Počasí dalo zapomenout na předchozí upršené dny a kumuly nadýchaná obloha doslova vybízela, aby všechno, co se dokáže nést vzduchem, vyrazilo do výšin.

Nástup do letounu

 Přitom kromě počasí jsme měli štěstí ještě na jeden zážitek. Namísto původně plánovaného Turboletu byl k dispozici exoticky vyhlížející Short Skyvan SC.7 ve verzi 3-100 rakouského provozovatele Pink Aviation se „žraločí kamufláží“.

*„Žraločí“ Short Skyvan

 Tenhle typ eroplánu má už něco za sebou, ale podobně jako takové legendy jako americká Dakota, sovětská „Andula“ a nebo již náš zmíněný Turbolet stále brázdí nebe. Prototyp tohoto celokovového dvoumotorového hornoplošníku s pevným tříkolovým podvozkem příďového typu byl zalétán v lednu 1963. O pět let později začaly být do letounů Skyvan montovány výkonnější motory Garrett AiResearch TPE331 a letoun se rychle rozšířil do celého světa. Dva argentinské stroje se například v roce 1982 zúčastnily dokonce války o Falklandy a k vojenským účelům je používají i další země jako například Guyana nebo Omán. Nicméně hlavním posláním letounu jsou dopravní úkoly. Ať už při přepravě osob a nákladů, nebo výsadkářů.

*Poslední vteřiny před seskokem

 Přestože letoun na první pohled vyhlíží poněkud neohrabaně, plně naložený rychle opouští rozjezdovou dráhu příbramského letiště a rychle stoupá vzhůru. Motory po 533 kW mu dovolují zdolat 500 metrů za minutu, takže co půl hodiny se dostane do vzduchu skupina cca 18 parašutistů. Obvykle se při přepravě osob používají skládací sedačky po stranách, nicméně tentokrát se sedí ve dvou řadách na podlaze letounu čelem ke zvedacím vratům na zádi. V tom je rozdíl oproti „Andule“ nebo Turboletu, kde se skáče z bočních dveří. Tady vás čeká seskok jako v opravdovém vojenském speciálu typu C-130 Hercules po vzoru paradesantních jednotek.

*Generál Massu a jeho hoši, opouštějící nad Alžírskem palubu letounu Noratlas

Cestou do potřebné výšky náš kameraman pořizuje obrazový záznam z paluby stroje i úrovně dosažené výšky. Krátce před  otevřením záďových vrat se začnou všichni zvedat. Instruktoři ještě jednou kontrolují úvazky svých svěřenců a domlouvají si s nimi poslední pokyny. A pak už vaši tvář ovane ostrý závan větru. Ti nejblíže u žlutě vyznačené odskokové lajny zaujmou svá místa a pak už mizí pod letounem. A po nich následují další a další. Ještě nasadit brýle a… Hurá do hlubin!

*A takhle jsme náš Skyvan opouštěli my…

 Je to úžasný pocit, i když trochu jiný, než jaký jste si třeba v duchu představovali. Do tváře vás sekne ostrý vítr, neboť rychlost pádové rychlosti před otevřením padáku činí přibližně 200 km/h. Nicméně, kdo už má za sebou nějaký ten kilometr v kabrioletu značky Mustang nebo Porsche, tomu to určitě ani nepřijde.

Chvílemi máte pod nohama nebe, ale pak už si to frčíte dolů ve stabilizované poloze…

 Nejvíce nezvyklé jsou však první otočky ve vzduchu, než se váš „sestup“ k matičce zemi stabilizuje. Jednou nebo dvakrát se otočíte kolem svislé i vodorovné osy, ale pak už stačí roztáhnout ruce a začít se křenit na kameramana, který vás v poloze na zádech točí a fotí.

Ruka kameramana Radka ukazuje, kam si „sedneme“

Pokud skáčete poprvé, nepočítejte, že vyloudíte bůhvíjaké grimasy. Chvíli vám totiž trvá, než se zorientujete a jestli dýchat nosem či ústy. Obé má svá úskalí, obzvlášť, pokud například trpíte alergií, senou rýmou a podobně.

*Na rozdíl od Massuových boys nás na zemi nečeká boj s povstaleckými guerillami, ale certifikát a fotografický a filmový záznam seskoku

 Když se konečně trochu „usadíte“ a zorientujete, můžete se začít také kochat krajinou a sledovat přibližující se letiště. Teprve nyní můžete v plné míře docenit přednosti moderních padáků – tzv. matrací – stran jejich ovladatelnosti a schopnosti přistát doslova „na pětníku“. Navíc zkušený instruktor s vám dokáže provést řadu efektních adrenalinových otoček, nad nimiž se tají dech stejně tak vám, jako těm dole, kteří napjatě sledují, co to s vámi udělá.

V této souvislosti patří ještě jednou dík tandémovému pilotovi Jiřímu Nytrovi, který s autorem provedl to nejhladší přistání, jaké si lze představit, a kameramanu Radku Novákovi, který pořídil „akční“ záběry…

 Text © -CC-

Foto © Radek Novák & -CC-