Rakovnicko

Rakovnicko a lesy?  Jistě. Z východu se k tomuto starobylému městu tisknou křivoklátské hvozdy a na západě si můžete vybrat z více než tuctu lesů: Rakovnický les, Olešenské lesy, Lovičský les, Zámecký les, Černý les, Farský les, Selský les, Dvorský les, Pšovický les, Šanovský les, Dlouhý les, Kožlanský les (Sledujete? Už je jich celý tucet!), Horní les, Dolní les, Obecní les, Pastuchovský les, Svojetínský les… Stačí? Pokud ne, můžete k tomu ještě přidat Bor u Podbořánek, Kněžský háj u Bílence… A to jsme pořád jen na půl cesty k říčce Střele, která odděluje Rakovnicko od Karlovarska…

*

Přílepská skála (vlevo) a Štikový rybník (vpravo)

Vody? To už je , pravda trochu horší. Jižně od Rakovníka se sice kroutí Berounka, ale jinak? Ale no tak… Co česká rybníkářská tradice? No jistě! Západně od města je rybníků habaděj! Přesněji u obce s příznačně českým jménem Jesenice. V Česku jich najdete půl tuctu, tahle leží na půl cesty mezi Rakovníkem a říčkou Střelou.

V okolí Jesenice, jinak populární rakovnické rekreační destinace, je rybníků habaděj. Ten největší se jmenuje – jak jinak – Velký. Další dostali jména jako Jesenický, Horní-Dolní Fikač, Sviták, Krtský, Velečínský, Stebenský a nebo Štikový.

*

Ten posledně jmenovaný rybník (Štikový) leží docela nenápadně uprostřed lesů pod Krtskými skálami, nedaleko obce Krty. Zapadákov, chtělo by se říci. Ale krásný Zapadákov, nutno dodat. Zapadákov, kde by člověk rád „zapadl“ na déle než jedno výletní půldne.

Máte-li potřebu vyčistit si trochu hlavu, ideální lokalita. Borový porost se zde střídá se smrkovým a ten zase s listnatým (dubovým bukovým, habrovým…), a pod nohama se to jen hemží houbami. Pravda, některé působí notně exoticky, jakoby vypadly z nějaké čínské kuchařky, ale hříbků je zde také dost…

*

Balvany v okolí Krtských skal a krtský hřbitov

Přírodní památka Krtské skály slouží k ochraně lesního území s četnými zvětralými skalními výchozy, balvanitými sutěmi i roztroušenými balvany a bývalými drobnými lomy. V centru památky se nachází starý, relativně velký zatopený lom s jezírkem. Ve skalnatém území probíhala těžba kameniva a po jejím ukončení bylo území zalesněno borovicí lesní, modřínem opadavým smrkem ztepilým Místy se uplatňují dřeviny potenciální přirozené vegetace jako je dub letní, jeřáb ptačí,  bříza bělokorá, topol osika a ojediněle jalovec obecný.

*

Chmel? No jak by ne! Chmelnice lemují skoro každou místní komunikaci. A kdopak by neznal krušovického Mušketýra? A což teprve krušovické černé – to je teprve sladová a chmelová extratřída. Ale pozóóór! Ještě je tady rakovnický ležák jménem Bakalář! Pravda, v době supermarketů a hypermarketů lokálním chmelovým mokům pšenka (nebo spíš ječmen?) moc nekvete, ale na Vánoce 2009 se mi ještě pár lahviček Bakaláře sehnat podařilo. Snad dožije i Vánoc příštích…

*

Příroda pod Krtskými skalami

A skály? Pravda, to už je opravdu trochu na bednu. Spletl jsem si snad světové strany? Zaměnil jsem Rakovnicko za Kokořínsko? Kdepak by se na západ od matičky stověžaté vzaly skály? To je kromě lesů jen samý pole lán, ne?

Ale kdeže! Pravda, skály, které zdobí rakovnický kraj, nejsou až tak docela původu přírodního, ale skály to jsou a jaké! Původcem jejich odkrytí je pán tvorstva, nebo – pravda – vznikly těžební činností jako lom. Krásné ale jsou, až zrak přechází. A kdeže se nacházejí? Sotva byste z rakovnické radnice kamenem dohodili! Za silnicí, za lesem, za tratí a nevelkým pole lánem – leží, stojí, rozkládá se – lom jménem Přílepská skála!

*

Přílepská skála. Okolní krajina rozhodně nenapovídá, že by se v blízkém okolí skrýval takový přírodní klenot. A pokud je venku zrovna docela obstojný pařáček a stupnice na teploměru zkouší přesprintovat i Usaina Bolta, říkáte si, jestli má vůbec smysl plahočit se k tomu návrší v polích, které poutá stejnou pozornost asi jako trafika na konečné tramvaje.

Jenže právě v tom tkví ono kouzlo: oč nudnější pohled zpovzdálí, o to fantastičtější zážitek zblízka. A což teprve, když se začtete do naučného textu, který vás zahltí pojmy jako mrvka myší ocásek, chmerek vytrvalý a nebo vemeník dvoulistý…

*

Přírodní památka Přílepská skála

Přírodní památka Přílepská skála je vyhlášena k ochraně skalnaté krajinné dominantny se zbytky historické těžby arkózového pískovce, tzv. přílepáku. Přílepská skála (418 m n.m.) je přírodní enklávou v intenzivně obhospodařované enklávě. Na otevřených písčitých ploškách bylo zjištěno na 110 druhů rostlin. Z význačných druhů se zde uchoval například vzácný smil písečný, pavinec horský a modrý, trávnička obecná, pupava bezlodyžná, vřes obecný, smilka tuhá, mrvka myší ocásek či chmerek vytrvalý. Hojně se zde vyskytuje vemeník dvoulistý. K nalezení je zde i řada mechů a lišejníků (41 druhů), vzácné skalní terčovky, provazovka srstnatá, pukléřka sivá a další. Z fauny je zde k vidění na 244 druhů motýlů a 18 druhů mravenců, 8 druhů obojživelníků a 35 druhů ptáků. Rozloha památky činí 7,95 ha.

*

GALÉRIE:

1234►

© Ceskycestovatel.cz