ZA JEDNÍM VELKÝM TAJEMSTVÍM

(VÍDEŇ 2017) Uprostřed politických šarvátek posledních měsíců na domácí, evropské i světové scéně možná leckomu uniklo jedno pozoruhodné výročí. Ne, nejde o říjnovo-listopadový bolševický puč v Rusku v roce 1917, ale ještě o dvě století starší událost. V roce 1717 byla totiž v Anglii založena tzv. Sjednocená velká lóže  (United Grand Lodge of England), která se stala základem organizace Svobodných zednářů a spolu s tím nedílnou součástí evropské intelektuální a kulturní historie.

Pravdou je, že se Svobodnými zednáři bývá spojena spousta nejrůznějších konspiračních teorií, nikoli nepodobných těch o iluminátech. A přestože symboly a rituály Svobodných zednářů jsou v podstatě všeobecně známé, přesto má toto bratrstvo nádech tajemna.

První zednářské lóže byly přitom místem setkávání představitelů buržoazie a liberální aristokracie a jejich činnost a cíle byly spjaty s formulováním nových ctností jako spolehlivost, dobročinnost a spravedlnost a s rozvíjením osvícenství,  humanismu a tolerance.

A protože svobodní zednáři měli už v počátcích své existence významnou základnu v rakouských zemích, není divu, že je to v těchto dnech právě Vídeň, která si připomíná 300 let Svobodných zednářů. Místem výstavní expozice, otevřené od 23. června 2017 do 7. ledna 2018, se stala Rakouská národní knihovna, kde se sešlo jak z rakouských, tak zahraničních sbírek na 150 jedinečných exponátů.

U zrodu rakouské zednářské lóže přitom stáli takové osobnosti jako František Štěpán Lotrinský, manžel císařovny Marie Terezie, právník a dvorní poradce Joseph von Sonnenfels, který se zasloužil mimo jiné o zrušení mučení a zformování občanského zákoníku, nebo slavní hudební skladatelé Joseph Haydn a Wolfgang Amadeus Mozart. Nicméně podobně jako v jiných zemích i v Rakousku nakonec potkal Svobodné zednáře zákaz činnosti, který přetrval až do roku 1918.

Po 1. světové válce se v řadách Svobodných zednářů opět začali objevovat mimořádní vzdělanci, tvůrci sociální politiky, umělci a pacifisté, mnohdy židovského vyznání, kteří pro změnu iritovali šovinistické nacionalisty a fašisty. Za hranicemi Rakouska pak byli mezi členy Svobodných zednářů takové osobnosti jako George Washington, malíř Marc Chagall, letec Charles Lindbergh, afro-americká tanečnice Josephina Bakerová, Winston Churchill, admirál John Jellicoe nebo brněnský rodák Franz Friedrich Grünbaum, konferenciér, komik, režisér a libretista, který zemřel v roce 1941 v koncentračním táboře Dachau.

 FOTO © I. KUNÍKOVÁ a archiv CC.cz

TEXT © -FK-