Málokterá z jeskyní Moravského krasu má tak pohnutou historii a málokterá se může chlubit tak vzrušujícím přídomkem „jeskyně draků a jednorožců“, který jí přisoudily bohaté nálezy kosterních pozůstatků pravěkých zvířat.

*

První písemné záznamy o jeskyni Výpustek pocházejí ze 17. století z pera mnicha Martina Alexandra Vigsiuse a podle všeho už tehdy se zde dařilo objevovat kosti pravěkých zvířat.

Na začátku 19. století podnikl do jeskyně několik průzkumných výprav Hugo František hrabě Salm. Aby nezabloudil, pomáhal si údajně sypáním plev podobně, jak to známe z některých pohádek. Salmovi se tehdy podařilo změřit asi 7 km chodeb, přičemž některé úseky označil za obzvlášť nebezpečné. Ostatně už koncem 17. si prý Výpustek vyžádal životy asi 14 Olomoučanů, kteří se z výpravy do nitra podzemního labyrintu nikdy nevrátili.

Během 19. století se na průzkum jeskyně zaměřil mimo jiné známý badatel dr. Jindřich Wankel, s jeho jménem je spojen speleologický a paleontologický průzkum celé řady dalších míst v Moravském krasu. V první polovině 20. století se však nad Výpustkem začaly stahovat mračna pro každou jeskyni neblahých zásahů.

*

Protože v jeskyni bylo objeveno množství sedimentů, bohatých na fosfáty, důležité při výrobě hnojiv (ale také munice), staly se zdejší fosfátové hlíny v letech 1920-1932 předmětem intenzivní těžby. Při té příležitosti bylo objeveno mnoho kostí zvířat, svědčících zejména o osídlení pravěkým jeskyním medvědem a jeskynním lvem.

 V roce 1936 si pak jeskyni vyhlédlo Ministerstvo národní obrany a rozhodlo, že zde nechá vybudovat podzemní muniční sklad pro případ války. V roce 1938 tak převzala jeskyni armáda během stavebních úprav byl v roce 1939 učiněn záhadný objev prostor dlouhých přes půl kilometru s obrovským podzemním jezerem. K otevření muničního skladu však nikdy nedošlo. Místo toho však byla v podzemních prostorách vybudována v roce 1944 pobočka německé továrny Flugmotorenwerke Ostmark, která se specializovala na výrobu leteckých motorů.

*

Po roce se v jeskyni začaly opět podnikat speleologické výzkumy, ale kupodivu se už nepodařilo znovu objevit velké prostory s podzemním jezerem. Začátkem 60. let si pak jeskyni Výpustek znovu vyhlédla armáda a nechala zde vybudovat mohutný podzemní atomový kryt pro účely velitelského stanoviště.

*

Komplex v jeskyni Výpustek je asi 170 m dlouhý a tvoří ho ubikace, jednací místnosti, zařízení na čištění vzduchu a také technika na výrobu elektřiny.

*

Objekt podléhal až do roku 2001 přísnému utajení a ostraze. Teprve v roce 2005 převzala tento objekt a 4 ha pozemků od armády Agentura ochrany přírody a krajiny při Ministerstvu životního prostředí. V současné době se jeskyně proměňuje v turistickou expozici, která má návštěvníkům přiblížit její historii od pravěkých dob až po nedávnou utajovanou minulost.

FOTOGALERIE:

12►

©-CC-

*

Punkevní jeskyně leží dva kilometry od Skalního mlýna a jsou přístupné vchodem ve stěně krasového kaňonu Pustý žleb. Oblíbenými se staly zejména díky možnosti sestoupit až na dno 138 m hluboké propasti Macocha a následně podniknout romantickou plavbu na lodičkách po hladině podzemní říčky Punkvy. Takový zážitek nepatří mezi běžné ani jinde ve světě.

Chodby Punkevních jeskyní ve zdejším vápencovém podloží prorazila říčka Punkva, jejíž azurově zelené vody vyvěrají na povrch na dně Macochy, aby se opět ponořily do hlubokého podzemí a ze skal se vynořily až o půl kilometru dále – v Pustém žlebu.

Zdejší jeskynní prostory vznikaly v několika patrech, ale vlivem vodního toku Punkvy byla narušena stabilita skalních stěn a stropů, které se postupně zřítily. Další převisy smetl dravý proud, docházelo k dalšímu propadání. Výsledkem jsou unikátní prostory, lákající k prohlídce návštěvníky z celého světa.

*

Počátky novodobého zkoumání jeskyně se datují do první poloviny 18. století, kdy byl zaznamenán první sestup do nitra labyrintu Lazarem Schopperem. Teprve na počátku 20. století se však stávají Punkevní jeskyně středem pozornosti vědeckých badatelů. V jejich čele stál známý geolog a později profesor na Karlově univerzitě Karel Absolón, který v roce 1909 pronikl Punkevními jeskyněmi až do Macochy z Pustého žlebu tzv. Suchou cestou. Během 30. let byla objevena tzv. Vodní cesta, kterou se jeskyňářům podařilo dostat k vývěru Punkvy přes vodní dómy do propasti.

První část jeskyní byla zpřístupněna v roce 1910 a v roce 1933 byla zahájena vodní plavba. Počátkem 60. let pak tuto oblast kolem Skalního mlýna proslavil film Ďáblova past režiséra Františka Vláčila s V. Vejražkou, V. Olmerem a M. Macháčkem v hlavních rolích.

Film vznikl podle románu Alfréda Technika Mlýn na ponorné řece a jeho děj se odehrává počátkem 18. století, v období kdy katolická církev vynakládala mimořádné úsilí na postupnou rekatolizaci a zvýšení svého vlivu, mimo jiné vyhledáváním „kacířů“, aby na jejich negativním příkladu a exemplárním potrestání mohla upevnit svou moc. Příběh je zasazen do moravského krasového území, do krajiny plné kouzel, o níž se od pradávna vyprávěly podivné zvěsti. I o mlynáři Spáleném a jeho synovi se šířilo nařčení, že žijí ve spolku s ďáblem. Mlynář ale rozuměl přírodě, poznal tajemství ponorné řeky a dovedl je využít k pohonu svého mlýna. Pro své racionální a příliš svobodomyslné smýšlení se však dostal do konfliktu s vrchností a fanatickým knězem, který vynaložil nemalé úsilí, aby mlynáře zlomil…

*

Dominantou krápníkové výzdoby jeskyní je stalaktit Strážce, ozdoba Předního dómu. Sifonovitá chodba vede do Hlinitých síní, sousedících se Středním dómem, a za Stalagmitovou chodbou klesá dno jeskyně do Zadního dómu, odkud je už jen kousek cesty až na samé dno Macochy, kde končí tzv. Suchá cesta a odkud je výhled na Horní a Dolní jezírko, napájené říčkou Punkvou.

Plavba tzv. Mokrou cestou nabízí jedinečné pohledy do chodeb, dutin a jam podél Prvního, Druhého a Třetího jezera až k nejkrásnější jeskyni Krasu – Pohádkovému (nebo také Masarykovu) dómu. Právě on společně s Vodními dómy poskytuje naprosto jedinečné ukázky zdejších podzemních „pokladů“ v podobě mohutných stalagmitů, stalaktitů, stalagnátů, záclon, kaskád, průsvitných brček a mnoha dalších úkazů.

*

Kdysi vedla k jeskyním přístupová cesta, kterou však s ohledem na negativní účinky na přírodu nahradil elektrický vláček. Propast Macocha je jinak možné shlédnout i zvenčí, a to prostřednictvím dvou vyhlídkových můstků, k nimž vede kabinková lanovka.

Foto © archiv C.C. a Bc. Ivana Kuníková